Kitzbühel
Kitzbühel (česky dříve Kobylí) je město v rakouském Tyrolsku ležící na řece Kitzbühler Ache, v nadmořské výšce 762 metrů, mezi horskými vrcholy Hahnenkamm (1712 m) a Kitzbüheler Horn (1996 m). Je také administrativním centrem okresu Kitzbühel. Žije zde obyvatel.
Prvními obyvateli byli v období mezi 11. a 8. stoletím před naším letopočtem Ilyrové těžící v okolních horách měď. Okolo roku 15 př. n. l. jednotky císaře Augusta překonaly Alpy a založily zde nové provincie, mezi nimi Noricum. Po zániku západořímské říše se okolo roku 800 v oblasti usadil germánský kmen Bavorů a začal mýtit zdejší lesy. Ve 12. století je poprvé zmiňováno jméno Chizbuhel v dokumentech kláštera v Chiemsee. Chizzo v bavorštině znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umístění osady na kopcích.
Kitzbühel se stal součástí Horního Bavorska v roce 1255. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva 6. června 1271, a město bylo obehnáno silnými hradbami. Během následujících století se město stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby byly proto sníženy na úroveň prvního patra a byly na nich postaveny nové domy. Když se Markéta Pyskatá vdala za bavorského vévodu Ludvíka V., stal se Kitzbühel v roce 1342 součástí Tyrol. Po míru v Schärdingu v roce 1369 byl opět navrácen Bavorsku. 30. června 1504 se město znovu vrátilo k Tyrolsku, když Maxmilián I. Habsburský obsadil spolu s ním i Kufstein.
Maxmilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. století dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. květnu 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. století se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského míru. Po pádu Napoleona a Vídeňském kongresu připadl opět Tyrolsku.
Když císař František Josef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salcburkem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během první a druhé světové války zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
Historické centrum Kitzbühelu
Prvními obyvateli byli v období mezi 11. a 8. stoletím před naším letopočtem Ilyrové těžící v okolních horách měď. Okolo roku 15 př. n. l. jednotky císaře Augusta překonaly Alpy a založily zde nové provincie, mezi nimi Noricum. Po zániku západořímské říše se okolo roku 800 v oblasti usadil germánský kmen Bavorů a začal mýtit zdejší lesy. Ve 12. století je poprvé zmiňováno jméno Chizbuhel v dokumentech kláštera v Chiemsee. Chizzo v bavorštině znamená klan, Bichl (Bühel) popisuje umístění osady na kopcích.
Kitzbühel se stal součástí Horního Bavorska v roce 1255. Vévoda Ludvík II. Bavorský mu udělil městská práva 6. června 1271, a město bylo obehnáno silnými hradbami. Během následujících století se město stalo centrem obchodu a úspěšně se rozvíjelo. Nikdy nebylo postiženo válkou. Hradby byly proto sníženy na úroveň prvního patra a byly na nich postaveny nové domy. Když se Markéta Pyskatá vdala za bavorského vévodu Ludvíka V., stal se Kitzbühel v roce 1342 součástí Tyrol. Po míru v Schärdingu v roce 1369 byl opět navrácen Bavorsku. 30. června 1504 se město znovu vrátilo k Tyrolsku, když Maxmilián I. Habsburský obsadil spolu s ním i Kufstein.
Maxmilián Kitzbühel zastavil a město se na konci 16. století dostalo do správy hrabat z Lambergu. K 1. květnu 1840 přešlo město oficiálně pod rakouskou správu. Válečná tažení 18. a 19. století se města nijak výrazně nedotkla, ačkoliv někteří obyvatelé se zapojili do tyrolského povstání proti Napoleonovi. Kitzbühel se také ještě jednou dostal pod bavorskou správu po uzavření Prešpurského míru. Po pádu Napoleona a Vídeňském kongresu připadl opět Tyrolsku.
Když císař František Josef I. dokončil spojení své říše a byla postavena železniční trať mezi Salcburkem a Tyrolskem v roce 1875, začal obchodní a průmyslový rozvoj města. Během první a druhé světové války zůstal Kitzbühel daleko od válečného dění.
Historické centrum Kitzbühelu
Mapa - Kitzbühel
Mapa
Státní území - Rakousko
Rakouská vlajka |
Rakousko je značně hornatou zemí, horská území zaujímají 60 procent jeho plochy. Nížiny se nacházejí zejména kolem Dunaje, největší rakouské řeky.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
DE | Němčina (German language) |
SL | Slovinština (Slovene language) |